Mezinárodní dohody o důchodovém zabezpečení

S rostoucí pracovní mobilitou přibývá lidí, kteří během svého produktivního života pracují ve více zemích. Pro tyto osoby jsou klíčové mezinárodní dohody o sociálním zabezpečení, které upravují nároky na důchod z různých států. Jaké typy mezinárodních dohod existují? Se kterými zeměmi má Česká republika uzavřené smlouvy? A jak tyto dohody prakticky ovlivňují výši a nárok na důchod? Na tyto otázky odpovídá následující přehled.

Proč jsou mezinárodní dohody důležité?

Mezinárodní dohody o sociálním zabezpečení mají za cíl zajistit, aby osoby, které pracovaly ve více zemích, nebyly znevýhodněny při odchodu do důchodu. Bez těchto dohod by mohlo docházet k následujícím problémům:

• Ztráta nároku na důchod kvůli nesplnění minimální doby pojištění v jednotlivých zemích
• Dvojí placení pojistného při práci v zahraničí
• Komplikace s exportem důchodových dávek do jiné země
• Diskriminace na základě státní příslušnosti

Díky mezinárodním dohodám mají lidé, kteří pracovali v různých zemích, možnost získat důchod odpovídající jejich celkové pracovní historii.

Typy mezinárodních dohod

V oblasti důchodového zabezpečení existují tři hlavní typy mezinárodních právních nástrojů:

1. Nařízení EU o koordinaci systémů sociálního zabezpečení

Pro občany EU, EHP (Evropský hospodářský prostor - Island, Lichtenštejnsko, Norsko) a Švýcarska platí koordinační nařízení EU, konkrétně nařízení č. 883/2004 a prováděcí nařízení č. 987/2009. Tato nařízení zajišťují:

• Princip sčítání dob pojištění - doby pojištění získané v různých členských státech se pro nárok na dávky sčítají
• Zákaz diskriminace - občanům jiných členských států musí být poskytnuto stejné zacházení jako vlastním občanům
• Export dávek - důchody musí být vypláceny bez ohledu na to, kde osoba v EU žije
• Princip jediného pojištění - osoba podléhá právním předpisům o sociálním zabezpečení pouze jednoho členského státu (zpravidla státu, kde pracuje)

2. Dvoustranné smlouvy o sociálním zabezpečení

S řadou zemí mimo EU má Česká republika uzavřené dvoustranné smlouvy o sociálním zabezpečení. Tyto smlouvy mají podobné principy jako koordinační nařízení EU, ale jejich rozsah a konkrétní ustanovení se mohou lišit.

3. Mnohostranné úmluvy

Kromě výše uvedených existují i mnohostranné úmluvy, jako jsou úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) nebo Rady Evropy, které stanovují minimální standardy sociálního zabezpečení.

Země, s nimiž má ČR uzavřeny dvoustranné smlouvy o sociálním zabezpečení

Česká republika má dvoustranné smlouvy o sociálním zabezpečení uzavřené s následujícími zeměmi mimo EU/EHP:

Hlavní principy mezinárodních dohod

Ačkoli se konkrétní ustanovení jednotlivých dohod mohou lišit, většina z nich obsahuje následující klíčové principy:

Princip sčítání dob pojištění

Pro získání nároku na důchod v dané zemi je obvykle potřeba splnit minimální dobu pojištění (v ČR 35 let). Díky mezinárodním dohodám se pro posouzení nároku započítávají i doby pojištění získané v jiných smluvních státech.

Princip poměrného výpočtu

Každý stát vyplácí důchod odpovídající době pojištění získané na jeho území. To znamená, že pokud jste pracovali ve více zemích, budete dostávat důchod z každé z nich ve výši odpovídající době, po kterou jste tam byli pojištěni.

Princip rovného zacházení

Občané smluvních stran mají stejná práva a povinnosti jako vlastní občané daného státu v oblasti důchodového pojištění.

Export dávek

Důchody jsou vypláceny bez ohledu na to, ve které smluvní zemi má příjemce bydliště. Například český důchod vám bude vyplácen, i když se přestěhujete do jiné země EU nebo do země, s níž má ČR uzavřenou smlouvu.

Vyloučení dvojího pojištění

Dohody stanoví pravidla, podle kterých osoba podléhá právním předpisům o sociálním zabezpečení pouze jedné země, čímž se zabraňuje dvojímu placení pojistného.

Specifika vybraných mezinárodních dohod

EU, EHP a Švýcarsko

Koordinační nařízení EU jsou nejkomplexnějším systémem mezinárodní spolupráce v oblasti sociálního zabezpečení. Umožňují plnou přenositelnost nároků, sčítání dob a export dávek. Pro získání důchodu stačí podat žádost v zemi bydliště, která automaticky zahájí řízení i v ostatních členských státech, kde žadatel pracoval.

Smlouva s USA

Smlouva mezi ČR a USA o sociálním zabezpečení z roku 2009 umožňuje sčítání dob pojištění pro získání nároku na důchod. Pro americký důchod je nutné získat 40 kreditů (zhruba 10 let práce). Pokud této hranice nedosáhnete, mohou vám být započteny i české doby pojištění. Smlouva také řeší situace vyslaných pracovníků, kteří mohou až 5 let zůstat v systému sociálního zabezpečení své domovské země.

Smlouvy s nástupnickými státy bývalého SSSR

Smlouvy s Ruskem, Ukrajinou a dalšími nástupnickými státy SSSR často vycházejí z tzv. teritoriálního principu. Podle tohoto principu se doby pojištění získané před rozdělením SSSR (do 31. 12. 1991) hodnotí podle toho, kde měl zaměstnavatel sídlo. Pro osoby, které pobíraly důchod z těchto zemí před uzavřením smlouvy, často platí speciální pravidla.

Jak postupovat při žádosti o mezinárodní důchod

Pokud jste pracovali ve více zemích a chcete požádat o důchod, doporučujeme následující postup:

1. Zjistěte si informace: Kontaktujte ČSSZ nebo naši poradenskou společnost pro ověření, zda se na vás vztahuje některá mezinárodní dohoda
2. Shromážděte dokumentaci: Připravte si doklady o zaměstnání a dobách pojištění ze všech zemí, kde jste pracovali
3. Podejte žádost: V rámci EU stačí podat žádost v jedné zemi. U ostatních zemí je někdy potřeba podat samostatné žádosti
4. Vyčkejte na zpracování: Řízení o mezinárodní důchod trvá obvykle déle (6-18 měsíců) kvůli nutnosti komunikace mezi institucemi různých států
5. Kontrolujte přiznaný důchod: Po přiznání důchodů zkontrolujte, zda byly započteny všechny relevantní doby

Jaké dokumenty budete potřebovat

Pro úspěšné vyřízení mezinárodního důchodu jsou klíčové následující dokumenty:

• Doklady o zaměstnání v zahraničí (pracovní smlouvy, zápočtové listy)
• Potvrzení o registraci k sociálnímu pojištění v zahraniční zemi
• Výpisy z účtů sociálního pojištění z příslušných zahraničních institucí
• Formuláře E104/U1 (v rámci EU) potvrzující doby pojištění
• Doklady o ukončení zaměstnání v zahraničí
• Rodný list, doklad o státním občanství
• Doklady o změně jména (např. v případě sňatku)

Závěr

Mezinárodní dohody o důchodovém zabezpečení jsou klíčovým nástrojem pro zajištění spravedlivého důchodu osobám, které pracovaly ve více zemích. Díky nim mohou lidé kombinovat doby pojištění z různých států a získat důchod odpovídající jejich celkové pracovní kariéře.

Orientace v mezinárodních dohodách a jejich praktické aplikaci nicméně může být složitá. Každá smlouva má svá specifika a pro běžného člověka může být obtížné posoudit, jak konkrétně se tyto dohody promítnou do výše jeho důchodu.

Naše společnost PensiCons se specializuje právě na mezinárodní důchody a pomáhá klientům zorientovat se v platných dohodách, shromáždit potřebnou dokumentaci a dosáhnout optimálního důchodového zabezpečení. Pokud jste pracovali v zahraničí a blíží se vám důchodový věk, neváhejte nás kontaktovat pro odbornou konzultaci.